Kontingence
Zdroj/Stvořitel tohoto vesmíru je přítomen v celém stvoření, je to základní aspekt nás všech. My všichni jsme jím. Současně je i mimo něj. Nelze jej nalézt nikde, v žádném čase ani prostoru v žádné dimenzi. Časoprostorové kontinuum je výtvorem Zdroje, který zkoumá a zrcadlí sám sebe. Zdroj neustále pracuje, improvizuje, aby zkoumal stvoření.
Stvoření je založeno na nekonečných kvantových možnostech. Mezi těmito možnostmi máme to, čemu se říká kontingence. Kontingence znamená nahodilost, je to možnost, že se věci dějí náhodně, nečekaně, nikoliv záměrně. To znamená, že určitý sled událostí není plně výsledkem návrhu Zdroje nebo stvoření kohokoli. Jsou prostě náhodné. Lze je však ovlivnit a znovu vytvořit, pokud použijeme svou svobodnou vůli, protože svobodná vůle je v kvantové dynamice vládnoucím faktorem. To znamená, že navzdory skutečnosti, že Zdroj je dokonalý sám o sobě, není v časoprostorovém kontinuu všemocný. Ale my všichni, jako fraktální reprezentace Zdroje v rámci tohoto konstruktu, můžeme projevit vůli Zdroje v rámci konstruktu.
Původně žil celý vesmír v harmonii a nikdo nevěděl, co je to úmyslné poškozování, jednoduše proto, že není součástí přirozenosti Zdroje. Zdroj nikdy nemůže znamenat újmu, je to absolutní čistá Láska a Harmonie.
Určité události se však děly kvůli náhodě a někdy byly nepříjemné, například kometa mohla náhodně narazit do planety. V porovnání se současnými poměry na této planetě to bylo ještě velmi snadné a lidé žili v ráji.
Asi před osmi miliony let se jistí mocní archandělé rozhodli vstřebat kontingenci do svého bytí, vtělit se a převzít za ni odpovědnost, aby ji harmonizovali se svým vědomím a odstranili její nepříjemné aspekty.
Bylo toho na ně příliš mnoho a nedokázali to zvládnout, ponořili se do kontingence, do tohoto potenciálu, že věci nejsou podle plánu. Odpojili se od toho, co je podle záměru, odpojili se od Zdroje.
Nemohli najít cestu zpět a velmi trpěli. Zbytek vesmíru okamžitě nevěděl, jak vhodně reagovat, jednoduše proto, že tato událost byla ze své podstaty neočekávaná. Dlouhodobé utrpení způsobilo, že tito andělé ztratili zdravý rozum a stali se násilnými. Tyto bytosti jsou dnes známé jako archoni, padlí andělé. Tak vzniklo úmyslné poškozování, zlo.
Archoni začali útočit na planety a proti tomu byla zorganizována Galaktická Konfederace. Osvobozovali planety jednu po druhé a my nyní vidíme, jak se konec tohoto příběhu odehrává na planetě Zemi, kde archoni sehráli své trauma tím, že znovu vytvořili podobné podmínky, jaké je odpojily na začátku.
Zdroj se nyní naučil, že je třeba do šablony stvoření začlenit nějaké tlačítko automatického opětovného připojení, které bude implementováno, jakmile bude vše opětovně připojeno a resetováno.
To je zásadní pro pochopení světa, ve kterém žijeme. Disharmonie nikdy nebyla zapotřebí a vše musí být znovu spojeno do harmonie jednoduše proto, že je to pravá přirozenost Stvořitele Zdroje.
Archoni vytvořili mnoho programů, které ospravedlňují zlo. Například zákony karmy, které říkají, že když jsem například rozbil misku svého kamaráda, pak vesmír pošle někoho, aby rozbil mou misku, aby mě poučil o důsledcích mého jednání. To znamená, že vesmír pak pošle někoho, aby rozbil mísu toho, kdo rozbil mou mísu, atd. To je naprosto vymyšlené a nemá to nic společného se skutečným vesmírným zákonem, jednoduše proto, že kdyby tomu tak bylo, nikdy by se nic nevyřešilo a utrpení by se jen věčně stupňovalo. Pravým univerzálním zákonem je odpuštění a milost, a právě to učili učitelé, kteří měli skutečné spojení. Vůle Zdroje je taková, že pokud někdo udělá něco zraňujícího, měl by obdržet adekvátní uzdravení, aby mohl znovu ztělesnit své pravé já. Může být zapotřebí určité obnovení energetické rovnováhy mezi zúčastněnými lidmi, například ten, kdo rozbil misku, může jejímu majiteli koupit jinou misku nebo ji opravit, případně udělat nějakou jinou službu, aby to energeticky kompenzoval. Nebo by majitel mísy mohl jednoduše odpustit a nekonečná hojnost Zdroje by nějak automaticky obnovila rovnováhu, ne tím, že by tomu, kdo misku rozbil, něco vzala, ale tím, že by oběma poskytla vše, co potřebují. Zdroje a hojnost jsou neomezené.
Jiný program uvádí, že disharmonie je potřebná k tomu, abychom se nenudili, aby mohlo docházet k průzkumu. To opět nemůže nikdy fungovat. Stvoření je založeno na vibracích a vztazích hudebního typu mezi těmito vibracemi. Představme si nyní celý vesmír jako jeden velký orchestr. Než začne hrát jakákoli hudba, všechny nástroje se společně naladí, ujistí se, že jsou v souladu. Pokud se tak nestane, pokud je jen jeden z nástrojů rozladěný, celá hudba bude znít rozladěně a žádné stvoření nebude možné. Teprve když jsou všechny nástroje v souladu, může tvorba skutečně začít a pak jsou možnosti zkoumání hudby nekonečné. Takto funguje tvorba, zkoumání je možné pouze tehdy, když existuje harmonie.
Podle jiného programu je disharmonie potřebná k tomu, abychom se naučili harmonii, abychom se z ní poučili. To také není možné. Lidé získávají tuto falešnou představu, když je zážitek, který je nutí trpět, postrčí k vývoji a pokroku v jejich životě, ale ve skutečnosti dochází k tomu, že problémy, které v jejich životě již nějakou dobu existují a nevědomky je ovlivňují, jsou tímto zážitkem vytlačeny na povrch jejich vědomí, a tím, že si je uvědomí, se mohou konečně rozhodnout je ukončit. Nemůžeme mít svobodnou vůli k něčemu, čeho si nejsme vědomi, takže vše se nakonec musí stát vědomým.
Podstatou léčení je, abychom byli opět plně Jedním Zdrojem/Stvořitelem, abychom jej inkarnovali jako celou svou bytost. To znamená, že už nebudeme obětí událostí, které jsme nenavrhli, a to se děje tím, že si vybereme, co chceme vytvořit, tím, že si uvědomíme, že abychom skutečně byli Jedním zdrojem, nemůže za nás rozhodovat žádná jiná autorita, protože my jsme jím. Uvnitř již víme, po čem toužíme, co chceme zažít, a máme skutečnou moc to vytvořit.
Zdroj: Původní článek z blogu Untwine: "Kontingence", publikovaný 25. Února 2015

Komentáře
Okomentovat